Skripta flákačům

Ahoj, studuju silně humanitní obor a moji spolužáci jsou z většiny to, co si pejorativně představíte pod pojmem „student humanitního oboru“. Mě to baví, k tomu pracuju. Chodím na každou přednášku a z každý si píšu ručně skripta, vypracovávám si otázky dlouho před zkouškovym a všechno mám pro jistotu naskenovaný a zazálohovaný digitálně. Blíží se zkouškové a za mnou začínají chodit spolužáci, dobří lidé se kterýma občas zajdu na pivo, ale přátelé to nejsou, a chtějí po mně moje zápisky, případně „pojďme se učit spolu“ (=„Nehodlám ani číst tvoje zápisky, pojď mi to přeříkat“). Poslat jim to pro mě neni technicky žádnej problém, ale fakt se mi nechce. 

Táta mi pořád říká, že to měl stejně, že tohle jsou líný prdele a čím dřív jim budu říkat ne, tím dřív si najdu ty „pravý“ kamarády z vejšky. Obávám se, že i tenhle semestr jim to zase naposílám. Co mám dělat? Jak byste to řešili? Díky